Šrouby do sádrokartonu

Šrouby do sádrokartónu jsou v současnosti nejčastějším způsobem použití přichycení sádrokartonových desek k předpřipravené konstrukci. K upevnění sádrokartonových desek na spodní konstrukci se používají fosfátové šrouby a ke spojování profilů se závěsnými prvky se užívají šrouby povrchově upravené bílým zinkem. Pokud bychom při práci se sádrokartónem použili šrouby bez povrchové úpravy, vlivem vzdušné vlhkosti by během krátké doby zkorodovaly a prokreslily by se do malby.

Šroubů do sádrokartónu známe několik typů, rozdělených podle určení: 

• K upevnění sádrokartonových desek na spodní konstrukci (do profilů) jsou určeny rychlošrouby typu TN. K upevnění sádrokartonových desek na ocelové profily je třeba volit takovou délku šroubu, aby šroub pronikl profilem alespoň v délce 10 mm.
• K upevnění sádrokartonových desek do UA-profilů (tl. plechu 2 mm) se používají šrouby TB. Na rozdíl od šroubů TN, které mají hřebíkovou špici, jsou šrouby TB opatřeny na špičce vrtáčkem, usnadňujícím proniknutí šroubu do tlustších plechů UA-profilů.
• K upevnění sádrovláknitých desek (které mají oproti sádrokartonovým deskám větší tvrdost povrchu i houževnatost ) jsou vhodné šrouby s hřebíkovou špicí a vroubkovanou hlavou mešího průměru, která snáze pronikne do povrchu sádrovláknité desky. Vzdálenost šroubu od sádrokartonové desky nebo od chybně zavrtaného šroubu by měla být minimálně 1 cm.
• K připojení závěsných prvků k UA profilům slouží šrouby typu LB s vrtnou špicí a rovněž půlkulatou hlavou.
• K upevnění přímých závěsů nebo drátů k dřevěným konstrukcím slouží sroub typu FN s plochou hlavou velkého průměru.